Za kulturou chodí opravdu hodně lidí. Já sama jsem byla překvapená, kolik znám lidí a kteří mají rádi kulturu. Myslela jsem si, že já žiji v takové společnosti, kde lidé právě vůbec nechodí za kulturou anebo nemají kulturu ani trošku rádi. Moje maminka třeba nemá ráda kulturu, a to hlavně kvůli tomu, že prý kultura je velice drahá. Já sama osobně s tímhle moc nesouhlasím. Já sama jsem si řekla, že kdybych třeba také měla chodit za kulturou, že bych na finance ani tak moc nehleděla. Tedy samozřejmě, že kdybych měla jít za nějakou kulturou, která stojí tisíce, tak bych si to asi rozmyslela.
Nebo bych třeba nad tím opravdu silně uvažovala a přemýšlela, protože vysolit třeba několik tisíc za to, že jdu třeba na nějaké dvouhodinové představení, tak by mi těch peněz asi bylo líto dát, ale protože miluji jednu českou kapelu, která se jmenuje Kabát, tak za tohle bych dala snad i pět tisíc korun, na níž jsem ještě nikdy v životě nebyla, ale moc mě to zajímá a láká mě to. Já jsem totiž asi zatím neměla, s kým na tohle představení jít, tedy na tenhle koncert, protože moje kamarádky a i moji rodiče vůbec nemají rádi žádné koncerty a už vůbec ne tuhle rockovou kapelu.
Naštěstí jsem si ale před půl rokem našla partnera, který má také rád rock a říkal, že až bude někde nějaký koncert Kabátů, že my dva tam rozhodně musíme jít. Že i on prý nebyl ještě nikdy na téhle kapele na žádném koncertu, takže jsem docela ráda. Těší mě, že i on tam ještě nikdy nebyl a že také má rád takovou kulturu, jakou mám ráda kulturu já. A myslím si, že takhle, když dva lidé se budou doplňovat a budou mít stejné zájmy nebo podobné koníčky, tak je to opravdu veliká výhra. Podle mého názoru je to výhra skoro jako v loterii. Protože takhle se lidé alespoň nebudou hádat a budou mít společné koníčky. A to je důležité.