Když se nainstaluje vzduchotechnika do panelového či cihlového bytového domu, může se zdát, že je toto zařízení naprosto bezpečné a vyhovující všem běžným bytovým standardům. Zapojí se do ní ventilační průduchy z kuchyňské digestoře, z koupelny a z toalety, a pokud se nepokazí samotný ventilátor, není důvod se vzduchotechniky vůbec všímat. Může vám připadat, že je to jen hromada plechového potrubí ve společné stoupačce (což je ostatně pravda).
Ono to s tou hromadou plechu ale není tak jednoduché. Kdyby totiž vzduch, který do potrubí proudí skrze ventilátory z bytu, byl čistý, v zásadě by nebylo třeba nic podstatného podnikat, ale spolu se vzduchem tam proniká prach a mastnota, nejčastěji z přípravy pokrmů a při sprchování z koupelny. Kombinace prachu a mastnoty vytvoří na vnitřních stěnách potrubí jemný film, a pokud jeho tloušťka dosáhne jednoho milimetru, což je zdánlivě zanedbatelná vrstva, vznikne tím velmi nebezpečná hořlavina. Za jistých okolností a u tlustších vrstev prachu jde dokonce o výbušninu.
A co dokáže exploze mastného prachu ve vzduchotechnice, o tom už se mnoho lidí přesvědčilo na vlastní kůži. Můžete se také přesvědčit alespoň na fotografiích, jak vypadá vyhořelý byt po zásahu hasičského záchranného sboru, a že to není hezký pohled, si můžete být jisti.
Toto nebezpečí bývá některými lidmi podceňováno, ale co je ještě horší, v mnoha bytových domech se o něm vůbec neví. Mohli bychom nalézt objekty, kde se dosud vzduchotechnika ani nerevidovala, ani nečistila, a je jen otázkou času, kdy tu může dojít k ničivému požáru a ke značným škodám na majetku, a v některých případech i k ohrožení zdraví a života tamních obyvatel.
Nač tedy zbytečně riskovat, když se můžete dohodnout na domovní schůzi a nechat vzduchotechniku prověřit a provést případné čištění vzduchotechniky ze společného domovního fondu, z něhož se hradí různé revize a servisní zásahy.